Vezmi bágl, kytaru a jeď

Až tě jednou opustí
sladký pocit z neřestí
až budeš mít všeho dost
dáš se řečem na milost
až nezbude k dojetí
ani doušek objetí
až se hádat přestaneš
pro malou a lidskou lež

Až ti síly odejdou
abys zazpíval tu svou
až přestane sloužit hlas
co kdysi sedával v nás
až se vyhneš hospodám
tam, kde býval dobrý flám
až tě přejde nutkání
odcházet až před ranní

Tak se nenech sežrat dusným prachem
obrazovkou, pivem, obývákem
stěnama, až prorostou ti srdce
co po letech zabušilo prudce
Vezmi bágl, kytaru a jeď
třeba tam, kde to neznáš nazpaměť
a kdyby se´s chtěl přece jenom ztratit
tvůj kůň ví, jak se zpátky vrátit
když budeš chtít

Až ti půjdou po těle
tvoji dobří přátelé
až za smíchem pro tvůj dík
odhalíš jen prázdný trik
až se slovo obrátí
rázně trhne opratí
až se stane iluzí
která na čas zamrzí

Až si zvykneš na bolest
jako pravý věrozvěst
až tě bídné útrapy
zahanbí a potrápí
až ti bližní odejdou
tvůj osud se stane hrou
až ti jiné nezbude
než křičet sbohem osude

Tak se nenech sežrat dusným prachem
obrazovkou, pivem, obývákem
stěnama, až prorostou ti srdce
co po letech zabušilo prudce
Vezmi bágl, kytaru a jeď
třeba tam, kde to neznáš nazpaměť
a kdyby se´s chtěl přece jenom ztratit
tvůj kůň ví, jak se zpátky vrátit
když budeš chtít