Hleď – tlustá zeď
vyrostlá do nebe
pohlédni vysoko
nad ní
Svět jako led
nezájem, na tebe
nečeká s odkrytým
hledím
Čas duní v nás
potichu odkrojí
další díl marného
snění
Zas cítíš mráz
na duši, v pokoji
už tam nic jiného
není
Myslel jsem, že uslyším, jak
mezi prsty každý den nám uniká
a zatím jenom vidím, že se
započítá, když je ztráta veliká
Každý den a každou noc
někoho voláš na pomoc a nechodí
Pod svícnem se nesvítí, tak
nech tu špínu, on ji někdo uklidí
Mor, táhlý chór
ukrytý v médiích
kde jsem já, kde jsi ty
co dál
Vzdor jako vzor
slabosti, spálený
neslyšně rozvátý
dohrál
Trus za pár pus
pokaždé sprostý rým
v naději, že máš pech
pouhý
Zkus nový vkus
zapal si, vdechni dým
třeba pak chytneš dech
druhý
Myslel jsem, že uslyším, jak
mezi prsty každý den nám uniká
a zatím jenom vidím, že se
započítá, když je ztráta veliká
Každý den a každou noc
někoho voláš na pomoc a nechodí
Pod svícnem se nesvítí, tak
nech tu špínu, on ji někdo uklidí
Čas duní v nás
potichu odkrojí
další díl marného snění